NOVELA ZÁKONA O POTRAVINÁCH

Zákon mění některá ustanovení týkající se označování potravin, definuje přesně možnost použít nepovinné označení (například termíny „vyrobeno v Česku“ a „Český výrobek“). Při označování pokrmů bude více prověřováno, jestli nedochází ke klamání hosta názvy jako „Třeboňský kapr“ pocházející z jiného regionu. V názvu obsažené složky, které pokrm prokazatelně neobsahuje. V názvu slibovaný technologický postupu, který nebyl použit atp.
Prováděcí vyhláška zavede potom některé povinnosti přímo do gastronomických provozů. Půjde o dokazování původu surovin pomocí jejich sledovatelnosti a prokazování šarží. Označování ne jen surovin, ale i polotovarů, rozpracovaných výrobků, hotových pokrmů dovážených mimo provozovnu atp. Povinnost snižovat prokazatelně trvanlivost surovin při porušení originálního obalu nebylo v gastronomii zatím také obvyklé. Jak prokázaly kontroly státního dozoru ještě více než 30% prověřených provozů neznačí správně již mnohokrát omílané alergeny, pro jejichž označování vydala AHR dokonce metodický pokyn již před více jak dvěma roky. Prováděcí vyhláška bude požadovat také kontrolu kvality tuků a zavede některé mikrobiologické parametry. Dojde také ke zpřesnění požadavků na provozní a osobní hygienu, které byly pro stravovací provozy definovány zatím pouze ve vyhlášce 137/2004 o hygienických požadavcích na stravovací služby a nařízení EU 852/2004 o hygieně potravin.
AHR ČR ve spolupráci se společností UniConsulting, s r.o. pořádá na toto téma dne 15. června první seminář zaměřený na řešení povinností z tohoto zákona z pohledu provozovatele veřejného stravování.
Jde o rychlou pomoc provozovatelům stravovacích služeb v oblasti, kde je srozumitelnost právních úprav velmi komplikovaná.
Stupňující se aktivita legislativců a zvyšování počtu pravidel v této oblasti je alarmující. Jde o proces, který se mnohdy blíží hranici možností provozovatelů stravovacích služeb jej vůbec sledovat. Neustálé změny pravidel. Zapojení dalších dozorových orgánů s různým přístupem ke kontrole. Duplicitní řešení některých povinností v zákoně 258/2001 a zmiňovaného 110/1997, Sb. včetně prováděcích vyhlášek. A nad tím vším drakonické pokuty ze zákona 110/1997 Sb., jehož novela přináší stropy pokut pro skupiny prohřešků od jednoho milionu až do 50 milionů. Ve srovnání s blokovými pokutami do 10 tisíc Kč ukládanými orgány ochrany veřejného zdraví (tzv. hygiena)  v minulosti. Vyjasnění právního rámce a snad zjednodušení pravidel je slibováno lepší spoluprací mezi ministerstvy Zemědělství a Zdravotnictví i v důvodové zprávě k současné novele zákona 110/1997, Sb.
Doufejme, že si legislativci obou ministerstev uvědomí, že zvýšená regulace v oblasti tak různorodé, jako je veřejné stravování neslouží mnohdy k jeho zlepšení. Řada obecných požadavků EU je koncipována velmi volně a konečná řešení jsou ponechávána národním vládám. Dojem, že musíme každý problém do nejmenších podrobností vyřešit v národní legislativě, je tedy většinou naše vnitřní rozhodnutí mající základ u legislativců na ministerstvech. Snad si příslušné orgány včas uvědomí, že píle legislativců a generování stále nových pravidel nejsou cílem. Cílem je změna právního vědomí zainteresovaných osob, která však neprobíhá v kvapíku legislativních změn. Je potřeba zapojit i další mechanizmy pro povznesení oboru gastronomie, jako je osvěta a vzdělávání, tady větší podporu ovšem zatím postrádáme.
Autor: Tomáš Čapek, UniConsulting